Tamara

Černá kočka tmou se plíží, 
myši nestihnou se skrýti v díži.
Velká kočka mlsně zhíží,
myši ani nedutají v díži.
Číča má hlad,
tak pojď jí něco dát.
Co ztratilo se v čase tmy,
kočka záhy objeví.

Kočka malá
sedí jak zařezaná.
Očkem ani nemrkne,
nepohne se na

prkně.

Pes proti ní stejně tak
nepohne se ani pak,
co číča malá
mizí za vratama.
 

ÚPLNĚK
Sleduji měsíc 
co na obloze svítí
a nevím co říct.
Snad, že krásně září ?

Možná, že tahle krása nejde vyjádřit jen jedinou větou.
Přemýtám pod nakloněnou vrbou.

Do vody spadl list. Porušil přemítání moje.
o měsíci na nebi.

Do teď měsíc zrcadlil se krásně,
na hladině 
jezera s vodou - růžemi,
jež se nad ní zklánějí-
ozdobenou.

Možná na čase bylo by jít spát,
zívat 
už mě nebaví.
Lehnu si a zbytek zítřek vybarví.