Catrine (Caterina, Cat)

Catrine (Caterina, Cat)

 

Catrine, Větrná spolehlivost

 

    99%

470

 

O kočce:

Jako kotě velmi samostatná, nyní přátelská,vynalázavá, spolihlivá.

vzhled: černo hnědo bílá, kratší srst

Jsem přátelská a vnímavá. Jsem ráda když mam okolo sebe přátele, kterým důvěřuji. Nemam ráda boje, ale pokud se nějaký naskytne, dokážu se poprat velmi dobře. Ne vždy vyhraji, ale většina z bojů je pro mě vítězná. Velmi ráda lovím, ať už je to vysoká zvěř nebo ptačí mládě. Jsem trochu vybíravá, ale nakonec se umím přizpůsobit. moji mnoho barevnou srst zdobí zářivé zelené oči. Ráda se jen tak procházím po lese nebo tiše medituji v korunách stromů. Ačkoli jsem kočka, voda mi nevadí. V přítomnosti jiných koček nejsem úplně svá, ale před dobrými přáteli přetvářka neexistuje. Nesnášim ty, kteří se neumí ovládat a propadají záchvatům vzteku nebo jiným emocem. Jsem ráda, když se v dotyčném vyznám a můžu rozpoznat jeho náladu. Rády používám svoji magii, ale moc dobře vím, kdy je lepší spoléhat se na tu druhou polovičku. Byla bych moc ráda kdybych si našla nějakého hodného a upřímného samečka, kterému bych mohla vše svěřit a byli bychom jako jeden. Doufám, že tu poznám co nejvíce nových koček,se kterými bychom se mohli stát přáteli.
 

Pohlaví: samice

Hodnost: člen bez zkoušky

Dovednosti: 0

Věk: 6 let

Schopnost: vzduch

Dovednosti

Rychlost: 0

Rovnováha:0

Síla: 0

Obratnost: 0

Smysly: 0

Šplh: 0

Skrývání: 0

 

 

 

Minulost: 

Od kotěte mně vychovávala ulice, nebylo to vždy lehké. Již brzy jsem se odloučila od svých 4 sourozenců a žila na vlastní pěst, našla jsem si pár přátel, ale mělo to tragický konec, při požáru budovy, kde jsme všichni spávali všich bohužel uhořeli a já měla to štěstí, že jsem tam v tu dobu nebyla. Od té doby jsem neměla přátele.. možná i kvůli strachu, že o něj taky přijdu a kdyby se mi povedlo najít někoho s kým bych si rozuměla, stála bych vždy při něm, ochraňovala ho apod. důvěřovala bych mu jako nikomu jinému, samozřejmě se našlo i pár nepřátel.. sváděli jsme rvačky o jídlo i o místo kdy by se dalo přespat. Většinu času jsem žila sama a tak jsem se naučila samstatnosti už v brzkém věku. Občas byl můj život jako na horské dráze. Štěstí se mě moc nedrželo, ale někdy se na paty moje paty přeci jen špetka štěstí nelepila. Pak sjem se dostala sem. Život byl najednou úplně jiný-radostnější, plný naplněných přání a naděje, která nebyla jen absurdní touhou jako na ulici. Proto děkuji, že jsem se mohla stát oučástí smečky.

 

 

Napomenutí:

---